Výzkum kurikula a jeho proměn

Ve výzkumných projektech zodpovídáme jak obecnější otázky týkající se cílů a obsahu vzdělávání, tak specifické otázky týkající se procesů tvorby, implementace, realizace a evaluace kurikulárních dokumentů či dalších kurikulárních konstruktů (např. učebnic). Pozornost zaměřujeme i na zkoumání vztahů mezi teorií kurikula, kurikulární politikou a vzdělávací praxí, se zvláštním zřetelem k vybraným oborově specifickým i oborově obecným problémům.

Kurikurální studia jako svébytná oblast

Ve snaze objasňovat kurikulární problematiku usiluje Institut o konstituování kurikulárních studií jako svébytné oblasti badatelského zájmu. Domníváme se, že v propojení s didaktickými výzkumy by kurikulární studia umožňovala dobrat se porozumění širším souvislostem geneze cílů a obsahů školního vzdělávání. V rámci kurikulárních studií by měly být zkoumány obecnější otázky cílů a obsahu vzdělávání, vč. procesů tvorby, implementace a hodnocení kurikulárních dokumentů a jejich efektů. Důležitou oblastí zájmu kurikulárních studií by mělo být zkoumání vztahů mezi teorií kurikula a vzdělávací praxí, se zvláštním zřetelem ke kulturním a společenským souvislostem, které jednotlivé formy kurikula ovlivňují. Kurikulární studia by měla mít výrazně transdisciplinární charakter, s těžištěm v pedagogice, psychologii, sociologii, kulturologii a dalších disciplínách.

Multiparadigmatický přístup metodologie kurikulárních studií

Pro metodologii kurikulárních studií by měly být typické multiparadigmatické přístupy a využívání širokého spektra kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod či technik (fenomenologie, hermeneutika, rekonstrukcionismus, autobiografie, akční výzkum, diskursivní analýza aj.).

Stávající aktivity Institutu

Stávající aktivity Institutu jsou zaměřeny na mapování kurikulárního výzkumu a jeho metodologie. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze realizoval Institut rozsáhlý výzkum kurikulární reformy na gymnáziích. Pozornost je dále věnována metodologii utváření cílů a obsahů školního vzdělávání. Specifickou oblast zájmu Institutu představuje zkoumání učebnic.

Výstupy z výzkumů

Cíle Institutu

Cílem aktivit Institutu v nadcházejícím období je pokračovat ve výzkumu kurikulární reformy, mapovat problematiku tvorby vzdělávacích standardů, propracovávat otázky kvality kurikula a diagnostické nástroje pro její uchopování.

Kdo se tomu věnuje

Historický exkurz pojetí kurikula

Kurikulum je pojmem širokého významu. Není proto divu, že se v angloamerickém pedagogickém myšlení etablovalo poněkud jiné chápání tohoto pojmu než v kontinentální Evropě. Zatímco v evropském prostředí se problémy kurikula řeší převážně v provenienci didaktiky a jsou chápány jako problémy obsahu vzdělávání a učebního plánu, v angloamerické oblasti se etablují tzv. kurikulární studia jako svébytná oblast badatelského zájmu a kurikulum je zde chápáno šíře. Přibližně tak, jak je vymezuje E. Walterová a další autoři, tj. jako komplex problémů vztahujících se k řešení otázek proč, koho, v čem, jak, kdy, za jakých podmínek a s jakými očekávanými efekty vzdělávat.

Ke konfrontaci obou pojetí docházelo v průběhu celého 20. století. Významným podnětem bylo vydání Robinsohnovy práce Bildungsreform als Revision des Curriculums, která uvedla pojem kurikulum do německého prostředí, kde započala jeho konfrontace s didaktikou. V souvislosti s tím docházelo mj. k terminologickým obtížím – bylo obtížné vysvětlit, zda je didaktika částí kurikula či kurikulum částí didaktiky, nebo zda jsou obě oblasti totožné.

Kurikulum v českém kontextu

Aktuální historicko-srovnávací analýzy nicméně naznačují, že od 90. let 20. století dochází ke sbližování evropské didaktické tradice s angloamerickou tradicí kurikulárních studií. V České republice je patrný zvýšený zájem o kurikulární problematiku v souvislosti s potřebou porozumět problémům stojícím v pozadí probíhající kurikulární reformy.

Z výzkumů vyplývá, že pojem kurikulum dosud není v českém pedagogickém myšlení dostatečně dobře usazen. Nejasnosti kolem pojmu kurikulum se promítají do nejasností kolem kurikulární reformy. Ta je školami překvapivě vnímána spíše jako požadavek na změnu v rovině výukových metod, než jako požadavek na revizi cílů a obsahů školního vzdělávání.

„Z výzkumů vyplývá, že pojem kurikulum dosud není v českém pedagogickém myšlení dostatečně dobře usazen. Nejasnosti kolem pojmu kurikulum se promítají do nejasností kolem kurikulární reformy. Ta je školami překvapivě vnímána spíše jako požadavek na změnu v rovině výukových metod, než jako požadavek na revizi cílů a obsahů školního vzdělávání.“

Tomáš Janík Tomáš Janík

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info